Tabáky do vodních dýmek a jejich druhy

*Please find english version on the link below:
http://hookahweek.com/2019/09/29/types-of-hookah-tobacco/

Poslední dobou se obecně v dýmkařských skupinách vyskytuje spousta spekulací a polopravd o odrůdách tabáku, jejich výroby, síle a dalších věcí. Proto jsme se rozhodli do toho pokusit vnést trochu světla.

Takže jaké odrůdy tabáku se vlastně používají pro tabáky do vodních dýmek? Ve finále je jich mnoho a hlavně historicky se pro tradiční kouření vodní dýmky používala spousta odrůd (a vlastně se dá říct, že to celé začalo na hašiši). Pro účely tohoto krátkého článku se ale budu zabývat spíše dýmkařskou současností, a tím, co se pro nynější výrobu využívá nejvíce. Je nutné také podotknout, že se zabývám základními kategoriemi, ale na trhu je spousta různých kombinací a poddruhů. Různé druhy tabáku se také míchají pro kombinaci jejich vlastností.
Takže se na to pojďme společně podívat.

Světlý tabák (blonde leaf, bright leaf, golden tobacco, Virginia…)

S čím se většina z nás potkává nejčastěji je tzv. „světlý tabák“. Jedná se o odrůdu Virginia – pojmenovaný po stejnojmenném státu v USA, kde byl poprvé pěstován. „Světlý“ se mu říká pro jeho barvu, která se v základu pohybuje od prakticky jasně žluté až po sytě oranžovou po procesu sušení, který tradičně probíhal s tabákem zavěšeným ve stodolách. V nich byly instalovány kouřovody, které vedly kouř z externího spáleniště a vyhřívaly tabák, aniž by ale přišel do styku s kouřem. Díky využití kouřovodů se mu říká flue-cured. Tabák je jemnější svou chutí. Tato odrůda se pěstuje ve více než 75 zemích světa a zastává asi 40% světové produkce tabáku.

Většina výrobců tabáku pro vodní dýmky ho několikrát promývá a také vaří, takže je zbaven většiny nikotinu. V mixech se jako základ obvykle využívá med (ale není to podmínka).

Obsah nikotinu v listu: cca 0,5 % – 3,5 %* / Obsah cukru v listu: 5 % – 30 %

*Je nutné si uvědomit, že se jedná o obsah v listu. Ten se dále zpracovává a při použití u vodních dýmek se procentuální podíl značně mění z důvodu přidání násobně těžší melasy

Černý tabák (tmavý tabák, black tobacco, dark leaf, black leaf,….)

Je to souhrnný název pro skupinu tabáků obvykle hnědé, až prakticky černé barvy, kterou získávají svou odrůdou, nebo procesem zpracování tabáku. Takže tady bude situace o poznání horší. Je zde mnoho odrůd a procesů zpracování, takže i výsledný produkt se výrazně liší.

Mimo tabáku do vodních dýmek se tato skupina používá převážně v doutnících a tmavých cigaretách. Tabáky v této kategorii se z převážné většiny suší na vzduchu, což z listu dostává většinu cukru a dává mu typické hnědé zbarvení s typickou silnou vůní.

  • Hodně skloňovanou odrůdou tabáku v této skupině je Burley. Rostlina této odrůdy dokáže vyrůst do výšky až cca 1.5 m a před pracováním je dokonce trochu světlejší než Virginia. Nejlepší úrody Burley pochází ze Spojených států, Střední Ameriky, Ugandy a Indonésie. Proces sušení vzduchem z listů odstraní většinu cukru. To mu dává charakteristickou hnědou barvu a příslovečnou doutníkovou chuť. Také kouř tohoto čistého tabáku je tmavší a intenzivnější. Barva se pohybuje od světlé po silně tmavě hnědou. Pěstuje se v cca 55 státech světa a zastává 11% světové produkce tabáku.

Obsah nikotinu v listu: cca 1,5 % – 4,6 % (ale má velmi vysoký „nitrogen ratio“ – tj. poměr nikotinu k cukru)

  • Někdy se můžete setkat také s pojmem Brown Virginia, Dark Virginia či Black Virginia.
  • V případě Brown Virginia se ve většině případů jedná o odrůdu Virginia (světlého) tabáku, který se pěstuje na Filipínách a Indonésii, kde prochází speciálním procesem sušení vzduchem (tzv. Dark Air Cured Virginia). Díky toho je výrazně tmavší a má také trochu výraznější chuť.
  • Tabák „sušený ohněm“ – Jedná se o speciální proces sušení, při kterém jsou tabákové listy vystaveny kouři z pomalu doutnajícího dřeva již v rané fázi sušení. Druh dřeva silně ovlivňuje výslednou chuť a vlastnosti konečného produktu. Listy tabáku jsou poté tmavší barvy.

Tímto způsobem se dá připravit i tabák odrůdy Virginia – Dark Fire Cured Virginia. I když se pak v praxi jedná o relativně slabý tabák, tak má opravdu výraznou chuť. Právě díky výraznosti této chuti ji mnozí kuřáci zaměňují za sílu.

Jedinými významnými světovými výrobci jsou USA, Polsko, Malawi, Itálie a Tanzanie.

K nynějším obecně používaným odrůdám a postupů zpracování musíme zmínit i některé tradiční tabáky, které vlastně založili tuto kategorii.

  • Mnozí z vás si jistě budou pamatovat tabák Zaghloul od Nakhla. Historicky je to vlastně mezikrok mezi produkty ze samotných listů (jako Tombac, či Jurak) a moderními tabáky. V základní formě se skládá pouze z 2 složek – melasy a tabáku. Používá se 80% tabáku odrůdy Virginia a 20% Orientálního tabáku, které jsou sušeny na slunci a poté zpracovány bez omývání. Díky toho má vyšší obsah nikotinu.

Spousta lidí má u nás s tímto tabákem špatné zkušenosti, které ale spíše souvisí s tím, co předcházelo samotnému kouření. Nakhla má totiž problém s balením tohoto produktu a i s ohledem na nízké prodeje se ke většině uživatelů dostal tento tabák již vyschlý, prakticky ve formě černé cihličky. Pokud je toto váš případ, sežeňte si potravinářský glycerin, tabák přendejte do uzavíratelné krabičky a přidejte jednu menší polévkovou lžičku glycerinu. Vše promíchejte a nechte (za občasného míchání) uležet 2 dny v uzavřené nádobě.

Pro správné kouření tohoto tabáku existují 2 způsoby.

Moderní způsob – Vyberte vhodnou korunku klasické „Turecké“ konstrukce, neglazurovanou a plytkou. Tabák nabijte na semi-dense s mezerou od alobalu (doporučujeme tenký alobal). Kouření je na 2-3 uhlíky bez nahřívání.

Tradiční způsob (vysvětluje pouze nejobvyklejší metodu, na Středním východě se používá také třeba nepřímé ohřívání) – Tento způsob vyžaduje trochu cviku. Do stejné korunky jako v předchozí metodě nabijte na dno trochu tabáku na fluff. Teď přijde to zajímavé – zkuste z dalšího tabáku jeho umačkáním vytvořit disk / koláč, který poté vložíte na již připravený tabák v korunce. Jak se vám to povede, tak přiložte 3-4 menší uhlíky a nechte stát cca 10 minut. Je nutné, abyste během této doby nechali tabák zapékat a nekouřili! Po 10 minutách sundejte tarbuš, odeberte 1-2 uhlíky a můžete kouřit. Právě jste vytvořili tenkou zapečenou vrstvu, která vlastně nahradí alobal.

  • Tombak (z Turečtiny „Tabák“) je připravován z klasických suchých tabákových listů. Tyto listy nejsou nijak ochuceny. Mají tak autentickou tabákovou chuť a vysoký obsah nikotinu. Používají se prakticky všechny odrůdy listů (Burley, Virginia, Oriental,…) a často se míchají pro zlepšení vlastností. Pro přípravu se několik velkých tabákových listů namočí ve vodě. Kouří se přímo bez korunky. Listy tabáku jsou navinuty na horní části vodní dýmky (na vnější straně připomínající doutník). Uhlíky jsou umístěny přímo. Tombak je na Středním východě velmi populární, ale v Evropě a Rusku je málo známý.
  • Jurak je jemně nasekaný černý tabák s přídavkem melasy a koření. Nepřidávají se žádné další dochucovadla, nebo ovoce. Nabíjení je obvyklé na overpack a uhlí se umístí přímo na tabák bez fólie.
  • Dokha (Arabsky „závrať“) pochází ze zemí perského zálivu. Je to čistý tabák, který podléhá minimálnímu zpracování či standardnímu procesu sušení a má vysoký obsah nikotinu. Suché listy tabáku se rozdrtí a poté se tato směs tradičně kouří z dýmek Medwakh. Dokha se většinou domíchává s bylinkami, kořením, nebo kůrou.

Pro vodní dýmky se dá zakoupit Dokha již smíchaná se standardním tabákem a melasou pro přímé kouření, nebo se dá využít jako aditivum pro váš session ke zvýšení síly / obsahu nikotinu.

Doporučená příprava spočívá v důkladném vmíchání 0,5-1g (dle typu Dokhy) do tabáku, který máte připravený pro kouření. Tím je zajištěno rovnoměrné navýšení síly session prakticky po celou dobu jeho trvání. Je možné také použít pro posypání připravené nabité korunky. V tomto případě bude navýšení síly skokové, ale pouze pro začátek session a dojde také k výraznějšímu ovlivnění chutě a může se projevit také spálená chuť tabáku.

Další důležité procesy zpracování

Některé tabáky prochází ještě dalším fází přípravy – tzv. fermentací. Proces trvá od dvou dní po několik měsíců až let.

Fermentaci se také někdy říká stárnutí, či staření tabáku. Jedná se o chemickou reakci způsobenou vlhkostí, teplotou a případně i tlakem (pro zesílení procesu). Fermentace pak tabáků dává rovnoměrnější barvu a jemnější chuť specifickou danému postupu (čas, umístění, teplota,…).

Promývání tabáků je ve zpracování tabáku pro vodní dýmky dost diskutovaný proces. Tzv. nepromývaný tabák (unwashed) začíná být čím dál více oblíbený. Jedná se vlastně o nezpracovávaný tabák, který si tak ponechává výraznější chuť a po dalším zpracování a smíchání s melasou se jeho nikotinový obsah pohybuje obvykle kolem 0,5% obsahu, což je přibližně 10x více obsahu nikotinu oproti tabáku zpracovaného s promýváním.

K silnější chuti mívá takovýto tabák také silnější dým, obvykle mírně tmavší barvy. Chuťově je těžší a trošku hořčejší. Díky vyššímu obsahu nikotinu a chuti může v určitých odrůdách působit motání hlavy, pocit omámení a pro nezkušené kuřáky také závratě až zvracení (zvláště při silné přípravě). Určité speciální odrůdy zase není nutno promývat vůbec.

Promývaný tabák (washed) je v procesu přípravy předem několikrát promýván a sušen. Tím se odstraní většina nikotinu a také přebytek tabákové chuti. Mytí standardně probíhá ve studené vodě a je rozděleno na několik fází. Každou fází se odstraní část nikotinu a přebytku tabákové chuti. Počtem fází promytí se dá prakticky kontrolovat obsah nikotinu od 0,05% (nejčastější finální obsah nikotinu u tabáku pro vodní dýmky) po 0,5%. K promývání tabáku se dá také tabák vařit.

Vaření tabáku („boiled“) je další možnou metodou pro jeho přípravu k dalšímu zpracování. Jedná se o podobný proces jako klasické promývání, ale postup se mírně liší. Tabák se na několik minut vloží do vařící vody, poté se omyje studenou vodou a vysuší. Vaření odstraní dávku nikotinu, přebytečnou silnou chuť tabáku (která by ovlivnila požadovanou konečnou příchuť tabákové směsi) a tabák pak také více zvláční, což usnadňuje jeho další zpracování, míchání s melasou / medem a i jeho finální používání (takto zpracovaný tabák bývá i odolnější vůči teplu).

A co dalšího…?

Jak jsem zmiňovali již na začátku, v tomto článku se zaměřujeme na hlavní dostupné odrůdy – typické pro použití ve výrobě tabáku pro vodní dýmku. K těmto ale existuje spousta různých dalších odrůd a druhů zpracování. Jedním z příkladů může být třeba značka World Tobacco Original (známá také pod zkratkou WTO. Ti se rozhodli svou značku postavit na tabácích, které využívají různé doutníkové tabáky a speciální postupy fermentace.

Můžete tak u nich najít například:

Cuba – směs se skládá z listů Ligero, Seco a Volado získaných z kubánského černého tabáku.

Caribbean – směs vintage listů z Dominikánské republiky, Ekvádoru, Nikaraguy a Peru, které jsou staré 6,8 let – 12 let.

Tanzania – z Afrického pečeného listu Kentucky sklizeného roku 2012, prochází fermentací kouřem z mangového dříví, která trvá cca 30 dní. Profesionálové tomuto druhu tabáku přezdívají “koření” a v pozadí cítí výrazný podtón letité whiskey.

Nicaragua – silnější řada výrobce. K výrobě se používá odrůda Ligero, kterou dodává výrobce Perdomo. Tabákové listy před použitím prochází až trojnásobnou fermentací po níž jsou naloženy do dubových sudů. Tato řada využívá tabák sklizně roku 2008.

Perique – vyroben z jedinečného tabáku z Americké Louisiany. Listy se nakládají do dubových sudů, kde se pod tlakem fermentují ve vlastní šťávě celého jeden a půl roku! Tento postup vymysleli již před cca 200 lety indiáni kmene Čoktů. Pro celý svět je pak každý rok k dispozici pouze 7 tun tabáku.

A tím bychom tento článek zakončili. Je toho spousta, co se zde nevlezla, ale pro základní orientaci se jedná o vcelku dobrý přehled. Doufáme, že Vám alespoň trochu pomůže rozšířit obzory a upřesnit některé informace, které jste již určitě měli.

Článek je sestaven na základě obecně dostupných informací tabákových společností a výrobců tabáku, kteří mi také pomohli s finální korekturou. Děkuji všem za pomoc a rozšíření svých znalostí.